Články Komentáře

Izrael a Palestina – historie a současnost » Studium, Základní informace » Izraelský volební systém

Izraelský volební systém

Budova izraelského parlamentu - Knessetu (foto: James Emery, licence CC BY 2.0)

Budova izraelského parlamentu - Knessetu (foto: James Emery, licence CC BY 2.0)

Izraelský parlament (Knesset) má 120 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté funkční období.
Volby do parlamentu jsou všeobecné, národní, přímé, rovné, tajné a proporcionální.

  • všeobecné: voleb se mohou účastnit všichni Izraelci starší 18 let bez ohledu na rasu, náboženství, pohlaví, atd.
  • národní: existuje jen jeden volební obvod
  • přímé: parlament volí přímo voliči, ne soubor volitelů (jako např. v případě volby amerického prezidenta)
  • rovné: všechny odevzdané hlasy mají rovnocennou hodnotu
  • tajné: volba není veřejná, provádí se pomocí volebního lístku, který se vhodí do urny
  • proporcionální: celkový počet 120 mandátů je proporčně rozdělen mezi strany podle jejich percentuálního volebního zisku

Volební systém je poměrný a hranice pro vstup strany do parlamentu je 2%. Parlamentní volby se opírají o základní zákon o Knessetu z roku 1958 a Zákon o volbách do Knessetu z roku 1969. Na volby má vliv také zákon o politických stranách z roku 1992, podle kterého se voleb mohou účastnit jen registrované strany.

Aktivní a pasivní volební právo:

Aktivní volební právo, tedy právo volit, mají v parlamentních volbách občané Izraele starší 18 let. Základní zákon umožňuje Knessetu odejmutí aktivního volebního práva (formou zákona), nikdy k tomu však zatím nedošlo.

Pasivní volební právo, tedy právo být zvolen, náleží v případě parlamentních voleb Izraelcům od 21 let. Je tu však výjimka, která se týká osob, které zastávají některou ze stanovených vysokých funkcí v civilní správě (např. prezident, vrchní rabíni, atd.) a důstojníků a vojáků z povolání. Ti se izraelskými poslanci mohou stát pouze v případě, že se vzdají své funkce, respektive vystoupí z armády. Do parlamentu nemohou být zvoleni ani vojáci základní vojenské služby. Výjimka se týká také osob odsouzených k trestu odnětí svobody v trvání delším než 3 měsíce. Tyto osoby mohou být do parlamentu zvoleny až 7 let po uplynutí trestu.

Volební lístek Sjednoceného judaismu Tóry pro parlamentní volby v roce 2006 (foto: Šuki)

Volební lístek Sjednoceného judaismu Tóry pro parlamentní volby v roce 2006 (foto: Šuki)Volební lístek Sjednoceného judaismu Tóry pro parlamentní volby v roce 2006 (foto: Šuki)

Volební systém a hranice pro vstup do parlamentu:

V izraelských volbách se volí podle principu poměrného zastoupení, který moderní Izrael zdědil z mandátního období. Ten je výhodný pro malé politické strany, těm velkým ale komplikuje sestavování vlády, protože v podstatě nikdy nezískají dostatečný počet hlasů pro vytvoření většinové vlády a musejí se snažit o sestavení koalice, které většinou nebývají dlouhodobě stabilní a tak většina volebních období končí dříve než uplynutím stanoveného čtyřletého období.

Hranicí pro vstup do parlamentu jsou 2%, což je v porovnání s ostatními demokratickými státy velmi nízká hranice, která tak umožňuje vstup do parlamentu i menšinovým stranám, které by se jinak do parlamentu neměly šanci dostat. Pokud by hranice byla nastavena například na 5%, jak je tomu v ČR, v roce 2006 by se do parlamentu nedostalo 5 stran (Jednotný judaismus Tóry, Meretz-Jachad, Společná arabská kandidátka – Ta′al, Chadaš a Balad).

Hranice pro vstup do parlamentu se postupně zvyšovala od 1% až na současná 2%. 1% se uplatňovalo ještě při volbách v roce 1988. 1,5% platilo pro volby v letech 1992, 1996 a 1999. Od voleb v roce 2003 platí hranice 2%.

Izrael je mnohdy kvůli svému volebnímu systému kritizován, protože vlády z něho vycházející jsou velmi nestabilní. Snaha řešit nestabilní vládní koalice vedla v roce 1992 k rozhodnutí o přímé volbě premiéra. Izraelci tedy odevzdávali dva volební lístky – jeden pro stranu a jeden pro kandidáta na post premiéra. Premiér se přímo volil v letech 1996, 1999 a 2001. Pak od toho bylo ale upuštěno, protože tento nový systém větší stabilitu nepřinesl.

S ohledem na nestabilitu vlád je kritizován zejména poměrný volební systém v kombinaci s nízkou hranicí pro vstup do parlamentu. Ta totiž ubírá hlasy velkým stranám ve prospěch těch menšinových, které pak mají neúměrně velký vliv na osud vlády.

Účast stran ve volbách a stranické kandidátky:

Podle zákona o politických stranách přijatého v roce 1992 se izraelských parlamentních voleb mohou zúčastnit pouze řádně registrované strany, případně seskupení několika politických stran.

Kandidátky politických stran jsou tzv. uzavřené, voliči tedy hlasují pro politickou stranu a nemohou svými preferenčními hlasy pořadí kandidátů měnit. Kandidátky si strany sestavují podle vlastního systému. Některé konají stranické primárky, podle nichž se kandidátka sestavuje, v jiných kandidátku sestavují stranické orgány, případně vůdce strany sám.

Strana práce například plně spoléhá na primárky, Likud využívá volební výbor, který má 2 900 členů, v náboženských stranách Sjednocený judaismus Tóry a Šas kandidátku sestavuje výbor rabínů.

Všechny strany mají pro celý Izrael jen jedinou kandidátku.

Průkaz voliče pro volby v roce 2009 (foto: A.S.)

Průkaz voliče pro volby v roce 2009 (foto: A.S.)

Průběh voleb:

Izraelci obdrží do svých schránek volební průkaz (viz. obrázek), na kterém je kromě identifikačních údajů uvedeno také volební místo a číslo volební urny. Volební průkaz společně s občanským průkazem pak slouží k identifikaci voliče ve volební místnosti.
Ve volební místnosti získají voliči oficiální obálku a za plentou si vyberou jeden z volebních lístků. Volební lístek vloží do obálky, tu zalepí a vhodí do urny.

Volební lístky jsou vydávány v obou oficiálních jazycích, tedy v hebrejštině i arabštině a pro jednoduchost obsahují pouze označení strany tvořené jedním až třemi písmeny, název strany a někdy i její slogan. Nic jiného na lístcích není. Tento systém má být snadno pochopitelný i pro imigranty, kteří mohou mít problém se čtením hebrejštiny nebo arabštiny. Mezi beduíny je pak ještě relativně vysoká negramotnost a volební lístky tak musejí být pokud možno co nejjednodušší, aby se i tito lidé mohli voleb účastnit.

Preferenční hlasy se, jak bylo uvedeno výše, neudělují.

 

(článek byl poprvé zveřejněn 7.2.2009 na serveru israel.cz)

Be Sociable, Share!

Autor admin

Filed under: Studium, Základní informace · Štítky: ,

Komentáře jsou uzavřeny.